Štěstí, smůla.....kdo ví?

Několikrát jsem slyšela a vy možná také pradávný  příběh, který vypráví o štěstí a neštěstí. Zajímalo mě odkud příběh pochází až jsem ho našla v knize povídek, kde Holčáková (2002) píše:  "Jeden starý čínský příběh hovoří  o rolníkovi, který měl k obdělávání půdy starého koně. Jednou mu kůň utekl do hor. Když sousedé dávali starci najevo svou účast v neštěstí, rolník odpovídal: "Smůla? Štěstí? Kdo ví?" Po týdnu se kůň vrátil a z kopců přivedl stádo divokých koní. Tentokrát sousedé blahopřáli. "Štěstí? Smůla? Kdo ví?" vedl si dál svou rolník. Za pár týdnů táhlo vesnicí vojsko. Všechny schopné mladíky odvedli. Když viděli rolníkova syna se zlomenou nohou, nechali ho být. Štěstí? Smůla? Kdo ví?" 

Na tomto příběhu lze ukázat, že to, co na první vypadá jako zlo, může být v důsledku dobro a všechno, co vypadá jako dobro, může být ve skutečnosti zlo. Podle mě události žijeme a až my jim dáváme význam, který odráží náš způsob myšlení a naše aktuální potřeby.  

Použitá literatura: 

HOLČÁKOVÁ, Renáta. Štěstí, smůla? Kdo ví?. Karmelitánské nakladatelství, 2002. ISBN 80-7192-639-6.